Veterinární příručka 15 - Nejčastější příznaky onemocnění koní: kolika

Přestože na hlavě koně lze jistě pozorovat i jiné příznaky, než o kterých jsem mluvila v minulých dvou článcích, určitě jsme si popsali ty nejčastější a pro laiky nejnápadnější z nich. O změnách na kůži v oblasti hlavy si řekneme v kapitole, která bude pojednávat o kůži jako celku. Nyní se však přesuneme kousek dále, na trup koně.

Trup koně se jako takový rozděluje na hrudník (a tedy dutinu hrudní s jejími orgány), břicho (a dutinu břišní s orgány) a pánev (s dutinou pánevní s orgány); svá zvláštní specifika má páteř a měkké tkáně kolem ní – tedy hřbet. Na trupu koně můžeme pozorovat různé změny a příznaky onemocnění; něco si řekneme o těch nejběžnějších a nejdůležitějších:


1. Dušnost

Dušnost se projeví také některými příznaky na trupu (vpadání mezižeberních prostor, dýchavičná stružka, dýchání břichem či řití). Podrobněji byla popsána v minulé kapitole.


2. Kolika

Velice závažným příznakem, který se projevuje „na trupu“ koně, je kolika. Nejedná se o nemoc, ale o příznak různých nemocí či poruch. To znamená, že stejnými kolikovými bolestmi se mohou projevovat různá onemocnění - a to i různě závažná! Proto je potřeba při každé kolice zavolat veterináře, aby zjistil, jaké onemocnění ji vyvolalo.

Obr. 1: Nejčastější místa střevní zácpy. 1 – pánevní ohbí, 2 – místo přechodu horní pravé slohy velkého kolonu v příčný tračník, 3 – hlava slepého střeva, 4 – tělo slepého střeva.

Několik důvodů, proč se obávat koliky u koní:

O kolikách lze napsat celou obsáhlou knihu, budu se proto snažit v tomto článku vyjmenovat pouze to nejnutnější, co by měl každý znát, aby lépe pochopil problematiku tohoto příznaku a v případě onemocnění koně uměl rychle a co nejlépe jednat.

Příčiny koliky u koní mohou být:

Kolika je vlastně synonymum pro bolest v dutině břišní. U koní lze její příčinu hledat nejčastěji v trávicím traktu. V tabulce 1 jsou stručně popsány tři základní typy bolesti.

V následující tabulce si představíme typy bolesti podle místa (lokalizace) a charakteru a jak je vnímá člověk.

bolest podle lokalizace
somatická (řecky „soma“ = tělo) viscerální = útrobní(latinsky „viscera“ = orgány tělesných dutin)
povrchová (kůže) hluboká (pojivová tkáň, svaly, kosti, klouby)
nastupuje rychle či pomaleji (akutní či chronická), její místo obvykle umíme určit (např. píchání, otlačení, zhmoždění, pálení) obvykle neurčíme přesně místo bolesti, zdá se, že bolí větší plocha, může být provázená nevolností, pocením, reflexním stahováním kosterních svalů – například okolo bolestivého kloubu (např. svalové křeče, bolest kloubů, zvrtnutí, u lidí i migréna; koně také například schvácení kopyt) špatně lokalizovaná („bolí celé břicho“), obvykle velmi nepříjemná, často provázená nevolností nebo reflexními stahy kosterních svalů – stahy svalů břicha při kolice (např. kolika = „bolest břicha“, ale i bolest při zánětu pohrudnice)
bolest podle charakteru a délky trvání
akutní chronická
zapříčiněná konkrétním poškozením, náhlá, ostře ohraničená místem poškození, lze ji obvykle dobře lokalizovat, její síla závisí na síle poškození, trvá krátce, obvykle ustane po odstranění příčiny (např. popálení, uhození) zapříčiněná konkrétním poškozením, trvá déle (>1 – 3 měsíce) nebo se stále vrací, přetrvává-li i po odstranění příčiny, bývá podmíněná i psychicky, obvykle ji nelze dobře lokalizovat ani ohraničit, její síla nezávisí na síle poškození (např. bolesti nervů, u lidí migréna)

Rozdělení kolik

Budeme teď mluvit konkrétně o kolikách, které mají svůj původ v poškození či změně funkce trávicího traktu. Přestože i zde je příčin mnoho (a jejich kombinací), můžeme je rozdělit do několika skupin:

  1. intestinální dysfunkce = změna funkce střev
    • to znamená, že střeva nepracují tak, jak by měla (zrychlená či zpomalená peristaltika)
    • sem můžeme zařadit plynovou koliku, jednoduchou zácpu (obr. 1), křečovou koliku
    • tyto koliky jsou nejčastější, obvykle patří mezi „jednodušší“ a méně nebezpečné, lze je (pokud majitel neotálí se zavoláním veterináře) vyléčit přímo ve stáji a koně se po uzdravení vrací do normálního pracovního i krmného režimu
    • !!! pokud se neléčí včas, mohou se z nich vyvinout koliky závažnější !!!
  2. intestinální displacement = změny polohy střeva
    • střeva (obvykle jejich část) se přemístila či otočila
    • sem patří jednoduchá změna polohy, otočení (obr. 2) či zauzlení, střevní kýly
    • tyto koliky jsou velice nebezpečné a bývají při pozdní léčbě smrtelné
    • vyžadují obvykle chirurgické ošetření (operaci), mohou je provázet komplikace (např. záněty střev) a kůň se z nich nemusí ani po úspěšné operaci zcela vyléčit (zůstanou např. srůsty apod.).
  3. enteritidy, infarkty a ulcerace = záněty střeva, nedokrvení a vředy
    • sem můžeme zařadit záněty střev infekční, parazitární či neinfekční, žaludeční či střevní vředy, ischémie (nedokrvení) střeva
    • kromě koliky se tato onemocnění mohou projevovat i jinými příznaky (např. průjmem)
    • závažnost těchto onemocnění bývá velká, léčba dlouhá, nákladná, s nejasným koncem.

Obr. 2: Změna polohy tlustého střeva, pohled zprava na levé slohy velkého kolonu. 1 – pánevní ohbí, 2 – levá dolní sloha (při změně polohy je nahoře), 3 – levá horní sloha, 4 – dolní brániční ohbí (zde je nahoře), 5 – horní brániční ohbí.

Postižený může být žaludek, tenké střevo (dvanáctník = duodenum, lačník = jejunum či kyčelník = ileum), slepé střevo, tlusté střevo (vzestupný tračník = velký kolon, sestupný tračník = malý kolon).

Příčiny kolik

Trávicí trakt koní je nesmírně citlivý. Během svého vývoje byl sestrojen tak, aby zajistil tak velkému zvířeti, jako je kůň, dokonale zpracovat a využít živiny, získané z trávy (píce) (obr. 3 a 4). Kůň – na rozdíl například od přežvýkavců – je určen k neustálé pastvě. Jeho žaludek a střeva pracují dokonale a nerušeně pouze tehdy, když kůň téměř po celý den přijímá s menšími přestávkami malá množství píce. Dnešní „životní styl“ koní (celodenní pobyt ve stáji, jadrné krmení, krmení pouze několikrát denně, velký objem krmiva najednou, nepřirozeně velká zátěž, stresy apod.) tento přirozený proces trávení značně narušují a, přestože se na první pohled nemusí nic dít, postupně se hromadí podněty k nějaké poruše či onemocnění, které může po určité době ústit v koliku. I to může být důvodem toho, proč v mnoha případech ani po důkladném vyšetření a rozebrání anamnézy jasnou příčinu koliky nezjistíme.

Obr. 3: Pohled na vnitřnosti dutiny břišní zleva. a – levá dolní sloha velkého kolonu, b – pánevní ohbí, c – levá horní sloha velkého kolonu, d – malý kolon, e – hrot slepého střeva.

Obr. 4: Pohled na vnitřnosti dutiny břišní zprava. a – pravá dolní sloha velkého kolonu, b – hlava slepého střeva, c – tělo slepého střeva, d – hrot slepého střeva, e – malý kolon.

Mnohokrát však je příčina zřejmá. Zde je na majiteli, aby kriticky rozebral situaci svých koní a odstranil či vyhýbal se všemu, co by mohlo koliku vyvolat. V tabulce 2 jsou uvedeny některé zřejmé příčiny kolik a možnost, jak se jim vyhnout.

Příčiny kolik a jejich odstranění či prevence.
příčina kolik co dělat proti ní
způsob krmení koní (málo píce, velké objemy jádra najednou, málo časté krmení);
náhlá změna krmiva;
přechod na bohatou pastvu (plynové koliky)
upravit krmný režim (píce aspoň 1,5 kg/100 kg hmotnosti koně), krmit často po menších dávkách;
postupně přecházet na jiné krmivo či pastvu
nepravidelné pracovní zatížení (naprostý klid koně po dnech práce ale i po poranění apod.) zajistit koni pravidelný pohyb, nedělat žádné náhlé změny v zatížení;
přizpůsobovat změnám zátěže i krmnou dávku, a to v dostatečném předstihu (den předem)
stres (nepravidelný denní režim, transport, odstav, změna sestavení stáda, závody, náročný trénink či vyjížďka apod.) zajistit a dodržovat pravidelný denní rozvrh koní;
na nové stádo či odstav navykat postupně;
při transportu se postarat o lehce stravitelné a šťavnaté krmivo a dostatek vody, na delších trasách dělat přestávky a koně povodit
překrmení jádrem;
překrmení slámou
sestavení vhodné krmné dávky;
zamezit koni v nekontrolovaném přístupu k jádru nebo k chutné slámě
nedostatek vody (hrozí zácpa) kontrolovat napáječky (zamrznutí vody, porucha přívodu vody);
starat se o neustále čistou a nezávadnou vodu
problémy se zuby (především starší koně) pravidelná kontrola chrupu (každý půlrok), jeho případná úprava, kontrola příjmu potravy
horečka či jiná onemocnění (narušují činnost střev) být schopen včas zjistit, že kůň není zdravý a vyhledat veterinární pomoc, omezit krmení
infekce střevními parazity vypracovat a dodržovat odčervovací program podle charakteru a skladby stáda či stáje, pravidelně vyšetřovat trus
některé léky (např. protizánětlivé léky – phenylbutazon, flunixin megluminát, insekticidy – Amitraz, léky ovlivňují nervový systém – atropin, scopolamin, léky proti bolesti – xylazin, detomidin) používání těchto léků nechat VŽDY na veterinárním lékaři, protože jsou-li podávány správně, nejsou nebezpečné;
NIKDY nepoužívat tyto léky samovolně!;
důležitá je správná indikace a dávkování i sledování reakce koně
pozření jedovatých látek (organofosfáty = insekticidy, monensin – lék proti kokcidiím, cantharidin - blistr aj.) omezit přístup koní ke zdrojům těchto látek (postřiky proti škůdcům, lékárna, olizování ošetřených ran)
žaludeční vředy u hříbat i dospělých koní(koně, kteří jsou známí tím, že mívají opakovaně mírné koliky, bývají často postižení vředy) omezit stres;
správně dávkovat protizánětlivé léky
dlouhodobé pojídání písku či hlíny nebo jemného štěrku ve výběhu nebo pilin v boxe zajistit koni kvalitní pastvu nebo do výběhu či boxu dát například seno;
postarat se o dostatečný obsah minerálů v krmné dávce;
omezit nudu ve výběhu a boxu
záněty střev správně krmení (kvalitní krmiva, postupný přechod na nové krmivo);
omezení stresu
lipomy (stopkaté tukové nádory, mohou obtočit střevo, především tenké);
jiné nádory v dutině břišní (vzácně)
nelze jim předejít

Jak se kolika projevuje

Jak jsem již řekla, kolika je vlastně bolest břicha. Podle toho, jak je bolest silná (což nemusí vždy odpovídat závažnosti koliky!) a jak je kůň schopen bolest snášet (to je individuální záležitost, stejně jako u lidí, přestože obecně starší koně bolest snáší lépe) se stupňují i kolikové příznaky; od mírných, přes středně silné až po velmi silné. Jednotlivé příznaky se mohou různě kombinovat, mohou se stupňovat nebo uklidňovat. V každém případě i ta nejmírnější kolika vyžaduje veterinární pomoc, protože by mohla přejít v koliku mnohem závažnější.

Obr. 5: Natažený postoj kůň zaujímá nejčastěji při zácpě slepého střeva.

Vyjmenuji zde obecné příznaky koliky od mírných po těžké:

  1. mírné bolesti:
    • apatie, nechutenství
    • zívání
    • flémování
    • ohlížení se po slabině
    • natažený postoj (zakročené zadní nohy) (obr. 5)
    • ležení (plus často ohlížení se po slabině) (obr. 6)
    • neklid (hrabání, chození po boxe)
  2. středně silné:
    • kopání po břiše nebo stěn boxu, kousání se do břicha
    • lehání a vstávání
    • snaha se válet
  3. silné:
    • příznaky jako u 1. a 2., ale mnohem intenzivnější
    • „sténání“ (vzácně)
    • pocení se (obr. 7)
    • válení se, nutkavé lehání a vstávání, zůstává ležet na zádech (obr. 8)
    • až silné křeče, kdy kůň ztrácí vnímání okolí a může sebe či okolní osoby a koně vážně poranit
  4. Další příznaky, provázející výše uvedené chování:
    • nepřítomnost nebo naopak zesílení střevní peristaltiky
    • zvýšení tepové a dechové frekvence
    • změna zabarvení sliznic
    • různý stupeň dehydratace
    • nadměrné či nedostatečné až zastavené kálení

Obr. 6: Kůň leží a ohlíží se po slabině, kde cítí bolest.

Některé koliky, jejich charakteristické příznaky i závažnost.
kolika příznaky závažnost
křečová kolika silnější kolikové bolesti, které trvají asi 5-10 minut, pak na chvíli poleví a opět se objeví;
zvýšená peristaltika střev (někdy ji lze slyšet až na dálku);
tep do 60 tepů/min;
časté kálení měkkého trusu
lze ji zvládnout konzervativně podáním analgetik, nutná je však veterinární kontrola zdravotního stavu koně
primární plynová kolika (např. po zkrmení plynotvorného, tedy lehce kvasitelného krmiva) různě „nafouklé“ slabiny;
kolikové bolesti různého stupně;
peristaltika je spíš zleněná, slyšíme kovově zvonivé zvuky;
snaha o nataženou polohu;
tep 50-90 tepů/min;
stav se může zhoršovat
častá kolika, může se vyřešit sama, například po povodění koně
naplnění, ucpání a rozšíření žaludku středně silné až silné kolikové bolesti;
„psí posed“ (obr. 5);
později i dehydratace;
svalový třes;
naplněné povrchové cévy (šok)
velmi závažné, nutné ihned léčit veterinářem (nosojícnovou sondou na místě, popřípadě následný odvoz na kliniku)
následné prasknutí žaludku !!! náhlé uklidnění příznaků!!! nelze léčit
žaludeční vředy kolika především po nakrmení;
hubnutí, nechutenství;
skřípání zuby, slinění
závažné, třeba důkladně vyšetřit a léčit
jednoduchá zácpa tenkých střev (krmení, parazité, zúžení střeva aj.) vyvíjí se pomaleji;
při neúplné zácpě jsou příznaky mírnější;
při úplné zácpě viz zauzlení tenkých střev
lze ji zvládnout bez operace (konzervativně), ale je nutný rychlý zásah veterináře
zauzlení tenkých střev
kýly
nádory
velice rychle nastupující těžké příznaky:
silné kolikové bolesti až maniakální chování;
tepová frekvence > 80 tepů/min;
zastavená peristaltika;
těžká dehydratace;
puls slabý, sliznice nejdříve bledé, později rudé až špinavě červené, plné kožní cévy (šok);
křeče až úhyn
nutno rychle operovat, jinak hrozí úhyn
jednoduchá zácpa velkého kolonu (krmivem, pískem, cizími tělesy či střevními kameny) – nejčastěji pánevní ohbí (flexura pelvina) kolikové bolesti nastupují pomalu, bývají mírné až střední;
nechutenství, apatie;
tep 40-50 tepů/min (do 60);
po čase nastupuje dehydratace;
zpomalené peristaltika;
málo drobných, suchých výkalů, potažených hlenem nebo žádné;
při nahromadění plynu nafouknutí břicha
lze léčit konzervativně ve stáji (infuze, podání oleje, hořké soli či jiných projímadel);
v některých případech nutná operace
jednoduchá zácpa slepého střeva příznaky koliky obvykle nastupují pomalu, jsou mírné až střední, často přetrvávají několik dní a střídají se se stavy úlevy;
nechutenství, apatie;
mírně až středně silně narušen celkový zdravotní stav;
kůň obvykle „normálně“ trousí
lze ji zpočátku zvládnout infuzemi, nálevy a klyzmaty, do slepého střeva však není snadné se dostat, proto je často třeba přistoupit k operaci
jednoduchá zácpa malého kolonu příznaky jsou obvykle neurčité, kolika středně silná;
kůň má nápinky na kálení, ale netrousí;
při kompletní zácpě (zátka) příznaky výrazné
nálevy, především klyzmata, v pozdějších stádiích, především v případě zátky, operace
torze neboli otočení („zauzlení“) velkého kolonu, malého kolonu nebo slepého střeva velice silná rychle nastupující kolika;
tep > 75tepů/min (později až 120);
peristaltika zpočátku zrychlená, pak se zeslabuje až úplně vymizí;
za několik hodin se zvětší břicho (nafoukne se plynem);
málo nebo žádné výkaly;
dehydratace, šok (viz tenké střevo)
veterinář by měl koně stabilizovat a co nejrychleji ho poslat k operaci
změna polohy velkého kolonu různě silné kolikové bolesti;
nechutenství;
málo výkalů;
tep 50-60 tepů/min;
břicho mírně nafouklé;
nejdříve mírná dehydratace;
později se stav zhoršuje
po podání protibolestivých léků, infuzí a vypuštění plynu možná spontánní reparace, někdy pomůže válení, jinak nutná operace
záněty střev kolika;
průjem;
často horečka;
tep 40-100 tepů/min;
krví nastříklé až cyanotické sliznice;
apatie až šok
velice nebezpečné a často vyžadují hospitalizaci a intenzivní léčbu na klinice s četnými infuzemi a podáváním antibiotik;
těžké záněty nezřídka končí smrtí

Obr. 7: Silné pocení po celém těle může být známkou velké bolesti.

Koliky mohou mít i jiné příčiny a příznaky se mohou různě prolínat a měnit. Obecně platí, že čím jsou bolesti silnější, tím je stav závažnější.

Příznaky šoku
(nejdříve bledé, později zarudlé až špinavě červené sliznice, popřípadě cyanotické sliznice, naplněné povrchové cévy, slabý až nehmatný puls), silná dehydratace a úplná zástava peristaltiky jsou velmi závažným jevem.

Co dělat

V případě sebemenšího podezření na koliku je třeba jednat a neváhat se zavoláním veterináře. Pokud budete umět koně vyšetřit a popsat nálezy, už po telefonu si veterinář může udělat obrázek o závažnosti situace a vhodně vám poradit s první pomocí. Vždy je nakonec lepší, když veterinář přijede „zbytečně“ k jednoduché kolice, která sama pomine, než aby nepřijel a z mírné koliky se během noci vyvinulo zauzlení střev.

Obr. 8: Válení se a snaha zůstat ležet na hřbetě koni často ulevuje od nejhorších bolestí.

Takže, co dělat, když má kůň koliku:

Obr. 9: Psí posed při těžké kolice, většinou přeplnění žaludku.

Pokud veterinář neřekne jinak, můžete zatím provést pár věcí, než přijede:

Kolika však vždy vyžaduje veterinární vyšetření, není to případ, kdy bychom měli spoléhat na účinek „zázračných“ bylinek nebo jiným alternativních metod!


Zpět na seznam dílů seriálu Veterinární příručka