MVDr. Dominika Švehlová
Pro zdraví a pohodu koní

Kdo jsem?

Koně jsou mými průvodci už od dětství. Nejdřív jen platonická láska a později jako skutečná romantika či tvrdá životní realita. Hobby i živobytí.

Začínala jsem s nimi v jezdeckém oddíle ŠS SZeŠ Opava, kde jsme se zpočátku věnovali westernu, ale po revoluci zde převládlo parkurové a drezurní ježdění.

Po maturitě na Mendelově gymnáziu v Opavě jsem vystudovala všeobecné veterinární lékařství na VFU Brno, kde jsem zpočátku byla členem tamního jezdeckého oddílu zaměřeného opět na závodní parkurové a méně i drezurní ježdění. Později jsem si zde koupila svého prvního koně: nemocného tříletka Dustina, o kterého jsem se starala od jeho narození a který mě provázel životem celkem 22,5 let!

Po úspěšném složení státních zkoušek a získání titulu MVDr. jsem několik let pracovala na klinice chorob koní VFU Brno, později jsem vzala místo odborného asistenta na ústavu fyziologie stejné univerzity. Zde jsem si poprvé vyzkoušela učit. V mezičase jsem absolvovala několik odborných stáží v zahraničí (Německo, Švýcarsko) na koňských klinikách nebo v jezdeckých zařízeních a strávila necelý rok v Anglii, kde jsem se jako ošetřovatel, jezdec i veterinář starala o honební a dostihové koně v jedné malé rodinné stáji.

V té době jsem si také pořídila dalšího koně, klisnu Zirozu - zvanou Quilly, v jejímž sedle jsem následných několik let závodila přes parkurové překážky i v drezurním obdélníku. Tuto milou, neskutečně hodnou a charakterní bílou dámu mám po svém boku dodnes. Za svých (zatím) 26 let naučila jezdit spoustu lidí, včetně mého manžela i mých dvou dcer.

Mateřskou dovolenou jsem si "zpestřovala" privátní terénní veterinární praxí, překladem knih a psaním článků pro různá periodika. Několik let jsem pracovala jako redaktorka pro Equichannel.cz a k tomu pořádala pro "koňařskou" veřejnost semináře zaměřené na zdraví koní. V té době jsem koupila svého třetího koně, lipické hříbě Apassionatu, a přestěhovala se s rodinou a koňmi z Brna na statek do Rychnova na Moravě.

Po několika letech jsem souhlasila s novou nabídkou zaměstnání: pozicí učitelky odborných předmětů a praxe na Střední škole zemědělské a veterinární Lanškroun, kde pracuji dodnes. Pár let po smrti Dustina jsem si pořídila charizmatického valacha Quirana, se kterým si užívám všechny radosti ježdění na šikovném, hodném a pohodlném koni.

Intenzivně se zabývám především prevencí v chovech koní, pohybovými problémy, kopyty a v neposlední řadě i fyzioterapií a pohybovou terapií pro koně. Jako divák jsem absolvovala celý tříletý kurz školy lehkosti Philippe Karla, který se konal pod jeho osobním vedením v Rakousku. Jsem absolventem kurzu Dornovy terapie pro koně a psy, v této metodě se nadále vzdělávám a chystám se absolvovat kompletní vzdělání osteopatických manuálních technik zvířat v institutu Andrey Dunové.

Mám krédem je pomáhat koním - zdravým chovem, zdravou prací a vhodnou prevencí. Mému srdci je tento přístup bližší, než léčit nemoci vzniklé nedbalostí a neznalostí lidí, nebo je dokonce maskovat, aby mohli koně "ještě podat nějaký výkon".

0

 .