Přeskočit na hlavní obsah
  • CZE
  • ENG
MVDr. Dominika Švehlová MMCP
  • Domů
  • O mně
  • Semináře
    • Semináře na míru
    • Semináře pro veřejnost
  • Vet+fyzio
  • Další služby
    • Překlady
    • Psaní článků
  • Články
    • Kůň do domu
    • Škola lehkosti
    • Domácí lékař
    • Nemoci koní
    • Bez kopyt není koně
    • Veterinární příručka
    • Už nebudu zetkařem
    • Kůň na lonži
  • Videa
  • Kontakt
  • Profesní kvalifikace
  • Prodej

Koňský domácí lékař 18: Spálení od sluníčka

15. srpen, 2019 o 20:07, Žádné komentáře

Že se mohou od sluníčka spálit lidé, to ví každý. A známo je i to, že čím je člověk bledší, čím méně má kožního pigmentu, tím se spálí snáze a více. Že by se ale spálila i zvířata? Třeba koně? Mohou. Není to tak časté jako u lidí, ale bohužel to může být jedna ze známek některých vážnějších zdravotních problémů.

Sluneční záření totiž není jen světlo všech barev, ale i teplo a navíc něco, co my lidé vlastně nijak nevnímáme, ale co přesto poškozuje buňky a tkáně živých organismů: UV neboli ultrafialové záření. Podle vlnové délky se UV záření rozděluje na tři typy, UVA, UVB a UVC, přičemž poslední dva jsou pro živé organismy zvláště nebezpečné, až zhoubné, protože rozkládají bílkoviny i genetický materiál. Například rakovinotvorné UVC, které na rozdíl od „povrchního“ UVB prochází tkáněmi až do hloubky, se dokonce používá i jako dezinfekční prostředek.

Na poškození UV zářením jsou nejnáchylnější buňky a tkáně nacházející se na povrchu těla – tedy povrchové cévy, kůže či spojivka a rohovka oka. Významnou ochranu představuje kožní pigment melanin, který je schopen UV záření pohlcovat. Tam, kde je ho málo nebo zcela chybí, je kůže zvláště náchylná na poškození sluncem, „spálení“. U zvířat má ještě význam další ochranná vrstva – srst. Tak jako se sluníčkem nespálí oblečený člověk, nespálí se ani chlupáč.

Koně a UV záření

Koně jsou celkově vůči působení slunečního svitu, tedy i UV záření, poměrně odolní. Jejich kůže bývá silně pigmentovaná a na místech vystavených slunci dobře osrstěná. Mohou tak pobývat na slunci hodiny a dny a nic se nestane. Přesto se u některých jedinců objevují slabá místa. Jedná se o nepigmentované části těla, které v létě často mívají jen slabou ochrannou vrstvu srsti, pokud vůbec nějakou:

– růžové nosy, okolí očí či celkově bílé odznaky na hlavách,

– bílé odznaky na končetinách,

– méně často i bílé fleky kdekoli po těle.


Růžová a neosrstěná kůže pysků a okolo očí je náchylná na působení UV záření.

Ani tak ale nebývá se spáleninami problém – aspoň tedy v našich zeměpisných šířkách. Pokud se k tomu nepřidá další faktor! Tím je takzvaná fotodynamická látka. Je to chemikálie, která se do těla koně dostala zvenčí nebo se vytvořila uvnitř a krví se přenesla až do vrstev kůže, kde reaguje s propuštěným UV zářením za vzniku škodlivých látek ničících buňky – způsobujících záněty zvané neodborně spáleniny. O jaké látky se vlastně jedná?

• V první řadě to jsou speciální chemikálie obsažené v různých rostlinách, například třezalka tečkovaná (hypericin), pohanka setá (fagopyrin), rdesno peprník, ale i vojtěška či jeteloviny, v léčivech (sulfonamidy, tetracyklin, fenotiazin, thiazidy, akriflaviny, dehet), ale může se jednat i o některé mykotoxiny a mnohé další. Kůň tyto látky pozře nebo se mu dostanou na kůži a společně se slunečním zářením vyvolají kožní poškození.


Třezalka tečkovaná, častá příčina fotodermatitid koní. Na pastvině by být neměla.


Jetel luční sice není nijak nebezpečná rostlina, u některých koní však může - podobně jako jiné jeteloviny - přispět ke spálení od slunce.

• Další příčinou spálení od sluníčka (fotodermatitidy) je poškození jater, která tak nemohou dobře zpracovat zelené rostlinné barvivo chlorofyl, v těle se hromadí jeho rozkladná látka phylloerythrin a ten spolu s UV zářením způsobuje záněty cév a kůže. Poškození jater bývá u koní především následek pozření některých nebezpečných sloučenin: z rostlinných látek například pyrrolizidinových alkaloidů, které se nacházejí ve hvězdnicovitých (starček), v brutnákovitých (např. otočník, užanka, kostival, podběl) či motýlokvětých rostlinách, v jetelovinách apod. Dále zde hrají velkou roli plísňové toxiny, tzv. mykotoxiny, ale i různé chemické nátěry, či dokonce toxiny vzniklé v těle při větších zánětech a infekcích nebo nedostatečná výživa.

Jak vypadá kůň spálený od sluníčka?

Výsledkem reakce fotodynamické látky v kůži s UV zářením je zánět cév (vaskulitida) a kůže (dermatitida), omezené prokrvení způsobující až odumření (nekrózu) kůže.

Navenek se to projevuje těmito kožními příznaky:

– Nejdříve zarudne nepigmentovaná kůže.

– Vysušené vrstvičky se začnou slupovat jako spálenina nebo

– spálené místo oteče.

– Pokud je kůň i nadále vystaven slunečnímu záření, kůží prosakuje serózní tekutina, tvořící strupy.

– Horní vrstvy se začínají odlupovat a odhalují se „živé“, hlubší vrstvy.

– Vypadává srst.


Fotodermatitida začíná zčervenáním nepigmentované kůže.

– Rány mohou být velmi hluboké a hrozí nebezpečí sekundární bakteriální infekce; v takovém případě postižené místo zhnisá.


Letní podlomy na nepigmentovaných končetinách mohou mít také jako prvotní příčinu spálení od sluníčka.

– Koně mají snahu se slunci vyhýbat, postižená místa si škrábou.

– Pokud byla poškozena i kůže korunky, bude z ní odrůstat méně kvalitní rohovina.

Tyto kožní změny pozorujeme většinou v létě a u koní žijících nebo pobývajících na pastvinách, protože jsou více vystaveni slunečnímu záření. Naopak se nemusí objevit u koní žijících i přes den ve stáji nebo stínu či chráněných dekou.

„Spálená“ však může být i rohovka:

– vypadá jako poraněná,

– oko slzí.

Pokud došlo i k postižení jater, kůň může mít ještě před výskytem kožních lézí:

– průjem nebo koliku,

– může hubnout,

– v těžkých případech má celkové příznaky (únava, slabost) a

– v případě jaterního selhání může i uhynout.

Je vidět, že ono spálení od sluníčka nebývá jen kožní problém a může poukazovat na velmi závažné zdravotní poškození „uvnitř těla“! Toho by si měl být vědom každý majitel takto postiženého koně.

Co dělat v případě spálení od sluníčka?

Pokud si u koně všimnete zarudnutí nepigmentované kůže či jiných příznaků spálení, je nutné:

• Hned ho odvést ze slunce.

• Postiženou kůži omýt či ostříkat chladnou vodou, která pomůže redukovat otok a zánět a zmírní i bolest.

• Ošetřit popáleninu, a to mírným dezinfekčním roztokem (hodně naředěná betadyna) a chladivým bylinným odvarem (heřmánek, měsíček, řapík apod.).

• V případě silnějšího popálení se už aplikují lokální přípravky, které zmírní bolest a zánět, a ty by měl určit veterinář, protože budou obsahovat jistě i kortikoidy a možná i antibiotika.

• Pokud má kůň horečku a je celkově „smutný“ či malátný, je třeba zajistit mu klid, hodně pití a co nejrychleji i veterinární prohlídku.

• Ránu je třeba chránit před mouchami, podle situace potřením okolní kůže repelentem, přestříkáním rány některým z uznaných sprejů (Aluminium sprej například) či obvazem.

• Než se rány zacelí (což může někdy trvat i několik měsíců!), měl by být kůň chráněn před sluncem. Pást se může v noci, během dne nemusí nutně stát zavřený ve stáji, ale musí být striktně chráněn před přímým slunečním zářením. Pokud došlo k poškození jater, smí jít na slunce, až se jejich funkce obnoví.

• Pokud je poškozeno oko, je dobré ho vypláchnout očním přípravkem (Ophtal či Ophtalmo–Septonex v kapkách) a opět zavolat veterináře k další léčbě.

Když kůň dostal řádnou první pomoc, tedy když jste ošetřili poranění kůže či oka, je třeba se pídit po tom, proč se kůň od sluníčka spálil. Vzhledem k tomu, že nejčastěji je to následek pozření fotodynamických látek z rostlin či onemocnění jater, majitel má zajistit pátrání dvěma směry:

• Nechat koni vyšetřit krev na jaterní ukazatele a preventivně mu až do vyvrácení podezření podávat pouze dietu chudou na bílkoviny a tuky a bohatou na lehce stravitelné a kvalitní uhlohydráty (seno, řepné řízky, mrkev …). I preventivně lze podávat jaterní bylinné směsi, především ostropestřec.

• Projít důkladně pastvinu, vyhledat možné toxické rostliny a odstranit je (třezalku, jetel zvrhlý, starček aj.), popřípadě zjistit, co jiného mohlo potenciálně vyvolat takový zánět kůže. Může se totiž jednat i o různé kontaktní dermatitidy, proto je dobré přestat používat dosavadní chemikálie (repelenty, šampony, prací a kosmetické prostředky apod.) a sledovat, zda se situace nezlepšila.

• V neposlední řadě je dobré si uvědomit, zda nebyl kůň nějak léčen, protože kožní změny mohou souviset i s různými medikamenty, změnami krmné dávky, preventivními úkony (podávání séra) či proběhlými nemocemi.

Koně, kteří v minulosti tyto problémy měli, mají výrazné bílé odznaky či jsou celkově málo pigmentovaní, je dobré preventivně chránit opalovacími krémy, speciálními letními dekami, kamašemi a/nebo maskami. Naštěstí v dnešní době už je velký výběr z mnoha produktů v různých cenových relacích. Lépe je mít koně zabaleného od hlavy po patu než ho nechat celé dny stát ve stáji.


Žádné komentáře

Odpovědět







Koňský domácí lékař

Tento seriál byl napsán pro časopis Fauna, kde vycházel v letech 2013-2014. Najdete ho také na stránkách internetové verze iFauna.cz.

Část 1: Podlom

Část 2: Oteklá noha

Část 3: Hniloba střelu

Část 4: Živé maso

Část 5: Kopytní absces

Část 6: Chřipka, rýma, kašel

Část 7: Problémy s močením

Část 8: (Růžové) skvrny na kopytech

Část 9: Kolika

Část 10: Boule na nohách

Část 11: Vydřený kořen ocasu

Část 12: Trus jako kravinec

Část 13: Rozpálený kůň

Část 14: Ekzémy a vyrážky

Část 15: Nateklé vemínko

Část 16: Kulhání

Část 17: Zanícené oko

Část 18: Spálení od sluníčka

Část 19: Suchá, popraskaná a lámavá kopyta

Část 20: Bouličky po těle

Část 21: Nudle u nosu

Část 22: Zasekávání zadní nohy

Část 23: Rána po výžehu – popálenina

Část 24: Co je to kolika?

Část 25: Kůň hubne

Část 26: Vydrolená bílá čára

Část 27: Kůň se nechce hýbat

Část 28: Kůň nemůže vstát

Košík

Košík je prázdný.