Nepředpokládám, že by někdo ze čtenářů nevěděl vůbec nic o střečcích. Minimálně budou tušit, že se jedná o parazity, kteří napadají i koně. Jak to vlastně s tímto hmyzem skutečně je a co dělat, když koně napadne?
Střečci patří mezi specializovaný parazitický dvoukřídlý hmyz, jehož larvy parazitují v těle býložravých zvířat, kde vlastně v teple a bezpečí přečkávají zimu. Bývají specializovaní vždy na jednoho hostitele, v němž se mohou úspěšně vyvíjet. Dospělí jedinci, podobní chlupatým mouchám, jsou neškodní, mají zakrnělé ústní ústrojí a brzy hynou. Podle toho, kde v těle svých hostitelů larvy přežívají, se střečci rozdělují na
Předpokládá se, že v současné době není v České republice, na rozdíl od jiných evropských zemí, příliš hojný výskyt „koňských“ žaludečních střečků; zato poměrně běžný „srnčí“ podkožní střečci (Hypoderma diana) zaznamenávají v posledních letech početní nárůst a kromě srnčí zvěře lze jejich larvy stále častěji nalézt na domácích sudokopytnících i na koních. Příčinou většího výskytu střečka srnčího u koní v posledních letech je pravděpodobně velká početnost srnčí zvěře a její silné napadení tímto střečkem na našem území. Podílí se na tom i zvyšující se počet koní a v neposlední řadě i teplé jarní a letní počasí, které je příznivé pro líhnutí a množení střečků.
Není střeček jako střeček. Koně mohou napadnout dva „typy“ střečků – žaludeční, kteří jsou na koně specializovaní a tudíž v nich projdou celým vývojem, a někteří podkožní, kteří na koně specializovaní nejsou a vývoj larev v koňském těle je pro ně víceméně „smrtelný omyl“. Protože v našich krajích se momentálně setkáme spíš s podkožními střečky, podívejme se nejdříve na ně.
Patří k nim například Hypoderma bovis (parazituje u skotu), H. lineatum (skot), H. diana (srnec, méně jelen, daněk, muflon), H. acteon (jelen). Dospělí jedinci podkožních střečků jsou 11-16 mm velké chlupaté mouchy. Oplozené samičky nalétávají v období od května do srpna za teplých a slunných dnů na pasoucí se zvířata, na jejichž spodní části těla kladou vajíčka. Z nich se během 3-5 dnů líhnou asi 1 mm velké larvy, které pomocí ústních háčků a enzymů pronikají pod kůži. Larvy H. bovis postupně migrují podkožím k páteři, larvy střečků parazitujících na jelenovitých (H. diana a H. acteon) migrují k páteři zcela výjimečně a zůstávají celou dobu v podkoží v oblasti hřbetu; na těchto místech přečkají zimu. Koncem zimy a začátkem jara larvy v podkoží dozrávají a vytvářejí typické tzv. střečkové boule, což jsou vazivové uzly s dýchacím otvorem. V těch se larvy dvakrát svlékají a dosahují konečné velikosti až 30 mm. Poté během března a dubna pomocí enzymů narušují kůži, aktivně opouštějí hostitele a vypadávají na zem, kde se zakuklí. Po 40-60 dnech se z kukel líhnou dospělé mouchy, během teplých dnů se shromažďují na slunných místech a páří se.
Obr. 1: Vývojový cyklus podkožních střečků u koně. 1 – kukla, z níž se vylíhne 2 – dospělý střeček; 3 – samička klade vajíčka ve shlucích do srsti na spodní části těla hostitele; 4 – z vajíček se líhnou larvičky 1. stádia, které se aktivně zavrtají pod kůži a migrují do oblasti hřbetu; 5 – v podkoží hřbetu se larvy dále vyvíjejí a vytvářejí charakteristické uzly s dýchacími otvory; u koní však již nedozrají a hynou.
Díky tomu, že larvy podkožních střečků jelenovitých nepronikají do vnitřních orgánů hostitele jako podkožní střečci skotu a jejich enzymy jsou mnohem slabší, poškozují svého hostitele mnohem méně; na druhé straně jich v těle hostitele mnohem více přežije, protože v něm nevyvolají tak bouřlivou obrannou reakci.
Napadené koně poznáme podle typických uzlů s otvory, nacházejících se především na hřbetě, méně na krku či jiných místech těla. Larvy se v nich vyvíjejí různě dlouho, nakonec však spontánně hynou, protože kůň není skutečným hostitelem tohoto střečka. Většinou je třeba je z uzlů mechanicky odstranit, někdy se samy vstřebají. Uzly pak postupně mizí a otvory se během 2 – 3 týdnů zacelí. Výjimečně vznikne v místě uzlu absces.
Samotná přítomnost uzlů nemá ze zdravotního hlediska u koní velký význam. Mohou způsobit potíže, pokud se kůň i nadále sedlá, mohou vyvolat alergickou reakci. Nálet much obvykle zneklidňuje koně na pastvinách, což je samozřejmě nežádoucí z hlediska jejich výkonnosti pod sedlem.
Jak bojovat proti srnčím střečkům
Těžko může někdo z obyčejných majitelů koní ovlivnit stav srnčí zvěře v okolí svých pastvin, přesto bude vhodné se dát do boje proti jejich střečkům.
Patří sem například Gasterophilus intestinalis, G. hemorhoidalis, G. inermis, G. nigricornis, G. nasalis, G. pecorum. Všichni parazitují u koňovitých. Dospělci jsou zavalité ochlupené mouchy, které dosahují velikosti až 16 mm a barvou i tvarem připomínají čmeláky. Žijí jen po dobu páření a kladení vajíček a nepřijímají potravu. Jsou aktivní během teplého počasí (poledne) přes léto, ale mohou létat až do prvních mrazů. Přilepí většinou nažloutlá vajíčka na srst hostitele, umístění záleží na druhu střečka: lze je najít na hrudních končetinách, lopatkách, ve slabinách (G. intestinalis), samičky jiných druhů kladou vajíčka i na čelisti, pysky, nozdry, tváře.
Kůň vajíčka slízne a vlhko, teplo a CO2 většinou stimulují vylíhnutí larviček; u některých druhů se larvy sami aktivně líhnou a migrují do dutiny ústní. V ústní dutině (pysky, jazyk, dásně) se larvy svlékají a asi 3 týdny se vyvíjejí, pak se usazují v různých částech trávicího traktu, např. v jícnu, žaludku, střevech, konečníku. Zde se přichytí háčky a jinými příchytnými orgány, kterými poškozují sliznici. Asi za 7 měsíců (na jaře) dozrají a odcházejí z hostitele trusem ven. Ve vnějším prostředí se zakuklí. Za několik týdnů z kukel vylétnou dospělci, kteří se hned páří a nalétávají na hostitele.
Obr. 2: Vývojový cyklus Gasterophilus intestinalis, který trvá jeden rok. 1 – dospělá oplozená samička nalétává na koně; 2 – na srst hrudních končetin naklade vajíčka; 3 – kůň vajíčka slízne; 4 – v prostředí jeho dutiny ústní se vylíhnou larvičky, které se zavrtají do měkkých tkání a dvakrát se svlékají; 5 – larvy se po polknutí dostávají na specifická místa trávicího traktu, 6 – kde přečkají zimu (zde žaludek) a dozrají; 7 – po dozrání se uvolní a trusem odcházejí ven; 8 – na zemi se zakuklí; 9 – z kukly vylétne dospělá moucha, která se hned páří a oplozená samička opět vyhledává hostitele.
Gasterofilóza postihuje většinou mladé koně chované na pastvě. Projevuje se střídavým apetitem až apatií, hubnutím a vzácně kolikovými bolestmi. Někdy se tato parazitóza projevuje anémií (následek krvácení do trávicího traktu) se zrychlenou srdeční činností a slabým pulsem, či sliněním.
V případě, že se v trávicím traktu nachází malý počet larev, nedochází k vážnému poškození sliznice a často se to na zdravotním stavu nijak specificky neprojeví. Při větším napadení však odebírají živiny, takže koně hubnou, v závažnějších případech se objevují koliky, záněty, vředy a vážné trávicí poruchy. Masivní napadení parazity však může vyvolat i zánět sliznice ústní dutiny (potíže při polykání a žvýkání) či konečníku. U koní trpících gasterofilózou dochází k oslabení organismu s predispozicí k různým onemocněním či sníženou výkonností. Výjimečně lze najít larvy v trusu.
Prevence, léčba
I v případě žaludečních střečků máme několik možností boje.
Obecně je třeba dodržovat zásady boje proti hmyzu:
A taky je vhodné dodržovat obecně platné zásady odčervování:
Tyto články vycházely přibližně v letech 2005-2006 v časopise Jezdectví.
Nemoci koní: Střečci
Nemoci koní: Šoška
Nemoci koní: Zachycení čéšky
Nemoci koní: Zánět kloubu
Nemoci koní: Zánět kopytní škáry