Zádrž je nejdůležitější shromažďující lekcí. O zádržích jsme psali ve druhém díle, na tomto místě si uvedeme pouze několik důležitých bodů:
Předpokladem pro korektní shromážděný klus je
Po uvolnění koně nejdříve procvičujeme přechody mezi krokem a klusem (první fáze), důležité je především vyklusání. Nejlépe je pracovat podle vzorce: nádech, napřímit se, vyklusat, výdech. Už první klusový krok musí být výrazný, kůň tedy nesmí vyklusat lenivě nebo nadskočit. Pokud je kůň nepozorný, můžete mu trochu pomoct špičkou bičíku.
Kromě pěkného vyklusání „skrze krk“ musíme dávat pozor na další tři věci:
<<< Obr. 1: Držení těla jezdce. a – shromáždění, b – prodloužení.
Poté přejdeme pomoci poloviční zádrže zpět do kroku. Pokud je krok v pořádku, opět naklušeme. Kůň má pochopit, že holeně znamenají naklusat, sed znamená krok. Že zkoušíme zádrží posunout více hmotnosti na záď, pochopí zcela sám. Samozřejmě nesmíme zapomenout pravidelně měnit ruce.
Ve druhé fázi jezdíme změny mezi pracovním klusem a středním klusem pouze s malým počtem prodloužených kroků. „Holeň“ nyní znamená prodloužení a „sed“ znamená zkrácení. Pokud kůň tento rozdíl pochopil, stojíme na začátku vlastní shromažďující práce.
I ve třetí fáze budeme prodlužovat klus, nyní však dáme občas zádrže do kroku. Přitom zkoušíme mezi pracovní klus a krok vložit několik shromážděných klusových kroků – stačí tři nebo čtyři. Když kůň provede své první shromážděné klusové kroky k naší spokojenosti, ihned je třeba ho pochválit a pro tento den práci ukončit. Při zádrži ze středního klusu přes pracovní klus a shromážděné klusové kroky do kroku se jezdec učí používat jiný druh zádrže, která začíná velmi měkce a téměř plynule se vyvíjí a zesiluje ze sedu. Brzy také zjistí – poté, co jeho kůň několikrát nechtěně přejde do kroku – že se zvyšujícím se shromážděním musí také aktivněji používat holeně. Při této práci nyní ze slova „shromáždění“ vzniká nový jezdecký pocit: první shromážděné klusové kroky na pružícím hřbetě koně.
Později zkoušíme zvyšovat počet shromážděných klusových kroků, než koně zadržíme do kroku. Sedíme tak, jako bychom chtěli přejít do kroku, přesuneme na pánevní končetiny více hmotnosti a holeněmi se pokusíme ještě z koně „vymáčknout“ pár klusových kroků, popřípadě si vezmeme na pomoc ostruhy.
<<< Obr. 2: Shromážděný klus na úrovni L.
Ve čtvrté fázi nezadržíme koně ze shromážděných klusových kroků do kroku, ale vrátíme se do pracovního klusu, a pokud je vše v pořádku, i do středního klusu. V této čtvrté a poslední fázi potom měníme jednotlivé ruchy v klusu, dáváme však pozor na přesné odlišení středního klusu, pracovního klusu a shromážděného klusu.
Ještě pár poznámek:
Obr. 3: Sed jezdce ve středním klusu. Jeho trup je správně narovnaný s náznakem lehounkého předklonění. >>>
Sed jezdce při změně ruchu (obr. 1)
Často lze vidět jezdce, kteří mají ve středním klusu trup zakloněný a vynakládají velkou sílu na to, aby koně posunuli před sebe. Tato pomůcka váhou je nelogická a špatná. Když se sedem přenese na pánevní končetiny více hmotnosti k tomu, aby nesly a aby se kůň shromáždil, pak stejná pomůcka nemůže být použitá pro posun a prodloužení. Při přechodech ze shromáždění do prodloužení jdeme páteří pomalu dopředu do normálního sedu a použijeme více holeně k tomu, aby pánevní končetiny energicky sunuly tělo koně dopředu. Společné těžiště jezdce a koně, které je při shromáždění přesunuto dozadu, musí proto při prodloužení zase přijít více dopředu (páteř kolmo k zemi). Při takové práci bude dobře přiježděný kůň brzy reagovat na tyto různé pomůcky váhou. Holeně a otěže nebudou hlavní, ale až druhotné pomůcky.
Obr. 4: Ve středním klusu je jezdec nadměrně zakloněný. >>>
Shromážděný cval vyžaduje ještě výraznější ohnutí horních kloubů pánevních končetin, než je tomu při shromážděném klusu. Proto nemůžeme od každého průměrného koně očekávat dokonalý shromážděný cval.
Než bude možné začít s vlastním shromážděným cvalem, je třeba:
<<< Obr. 5: Shromážděný cval na úrovni L.
Je velkou chybou chtít po koni shromážděný cval příliš brzy. Časté problémy pak jsou cvalové skoky bez kmihu, ztuhlý hřbet, zalomení v týlu a především cválání na dvou stopách.
Cval je třídobý chod, nemá však důraz na první době jako valčík: 1, 2, 3 / 1, 2, 3 / 1, 2, 3 atd. Na asfaltu lze u cválajícího koně slyšet buď: 1, 2, 3 / 1, 2, 3 / 1, 2, 3 – tedy důraz na třetím úderu; tento kůň cválá uspěchaně. Nebo je důraz na druhém úderu: 1, 2, 3 / 1, 2, 3 / 1, 2, 3, kdy výrazněji došlápne vnitřní – nosná - pánevní končetina; tento cval je pro nás žádoucí, je shromážděný, „do kopce“.
Ve svém výcviku bychom neměli zanedbávat cviky, kdy se jezdí v sestavení a kontrasestavení (= sestavení ven). Z nich se vychází při nácviku kontracvalu.
<<< Obr. 6: Kontracval na úrovni L.
Vyzkoušejte si, zda jste vy i váš kůň zralí pro kontracval: nejdříve jezděte ve shromážděném cvalu půl jízdárny, například A – B – E – A a dobře projíždějte rohy. Potom pracujte pouze na čtvrtině jízdárny, tedy A – B – X – A. Nyní se ukáže, zda jste schopni v normálním cvalu správně projíždět na střídačku rohy a rovné linie. Přitom se musí skutečně jednat o rohy a nikoli o poloviční malé kruhy. Nakonec pomoci jednoduchých změn cvalu jezděte na všech čtyřech čtvrtinách jízdárny.
Pokud vše probíhá bez vážných problémů, lze začít s vlastním nácvikem kontracvalu.
Obr. 7: Cvik od stěny ke stěně ve shromážděném cvalu. >>>
Obr. 8: Cvik ve shromážděném svalu po diagonále změnit směr.
Obr. 9: Cvik ve shromážděném svalu obloukem změnit směr (a) a kruhy změnit (b).
Napoprvé stačí pracovat pouze na jednu ruku a na druhou procvičujeme až další dny.
Během ježdění je nutné do nácviku kontracvalu neustále vkládat reprízy v normálním cvalu po celé jízdárně s prodloužením ruchu i s přechodem do klusu. Nezapomínejte koně chválit! Vkládejte krokové přestávky, kdy se kůň protáhne a uvolní.
V kontracvalu koně nerušit, nebojovat s ním – pouze vnímat jeho pohyb a sedět.
Tento seriál vycházel v časopise Jezdectví v roce 2005.
Část 1: Předpoklady pro úspěch na stupni L
Část 2: Zádrže
Část 3: Ohnutí a narovnání
Část 4: Shromáždění
Část 5: Shromažďující cviky
Část 6: Shromážděný klus a cval, kontracval
Část 7: Bičík a ostruhy
Část 8: Práce na dvou stopách
Část 9: Ježdění s uzdou